Motivace je souhrn procesů, které jsou zodpovědné za směr, intenzitu a trvání chování. Provází psychologii už od počátku a mnoho teorií (fakt hodně) se snaží přinést odpověď na provokativní otázku: Proč? Proč je člověk vytrvalý? Proč se student učí přednášku od přednášky méně? Proč nezvládám pravidelně cvičit? Proč podává tým A lepší výkon než tým B?
Oproti jiným psychologickým tématům (např. emoce a inteligence) jsou teorie motivace poměrně kompatibilní a často se doplňují i překrývají. Pokud dnes někdo vychází z jediné teorie motivace, často se okrádá o důležitá zjištění.
Pozor na ty, kteří vidí za motivací „jedinou“ příčinu, ať už to jsou pudy, potřeby nebo odměny!
Je naopak dobré myslet na celou řadu faktorů. Vliv má odměna a trest (známe ze školy nebo práce, že…). Charakteristiky člověka nebo prostředí. Záleží i na správně stanoveném cíli nebo na psychologických potřebách, které jsou naplněny když vnímám, že:
- se mohu sám rozhodnout, co chci dělat, nebo jak
- dělám něco, v čem se vnímám schopný
- pohybuji se v kolektivu, který je podporující, který mám rád
Pokud jsem do něčeho nucen; opakovaně dělám něco, co mi nejde; chybí mi vřelost vztahů, chuť do činnosti klesá.
Pro praxi to znamená, že pokud se zabýváme motivací (studenta, pracovníka), musíme myslet na hodně věcí. A ideálně najednou. Mezi ty klíčové patří:
- zvažování individuálních rozdílů a potřeb
- férové a spravedlivé jednání
- (společné) stanovování cílů – vím, co je potřeba a co bude hodnoceno
- (pozitivní) zpětná vazba a smysluplná odměna
- podporující a zdravé prostředí
Dost abstraktní, že? To proto, že motivace vyžaduje, abychom si s člověkem nebo skupinou lidí povídali, ptali se, co potřebují, chtějí; jak vnímají férové jednání nebo zdravé a podporující prostředí – nebo co potřebují od zpětné vazby, kterou rozebírám v minulém příspěvku. Někdy lidé nevědí, co vlastně chtějí. Potom se hodí umění rozhovorů – o těch někdy jindy.
Na konkrétní tipy a triky, které vyplývají z teorií a výzkumů se můžete ještě těšit. To důležité je, že pokud chceme motivovat, nesmíme se bát ptát a zvažovat různorodost lidí kolem nás.
Locke, E. A., & Latham, G. P. (2019). The development of goal setting theory: A half century retrospective. Motivation Science, 5(2), 93–105.
Ryan, R. M., Duineveld, J. J., Di Domenico, S. I., Ryan, W. S., Steward, B. A., & Bradshaw, E. L. (2022). We know this much is (meta-analytically) true: A meta-review of meta-analytic findings evaluating self-determination theory. Psychological Bulletin, 148(11-12), 813–842.
Arnold, J., Randall, R., Patterson, F., Silvester, J., Robertson, I., Harris, D., … & Axtell, C. (2016). Work Psychology: Understanding Human Behaviour in the Workplace.